Letní festival byl v plném proudu. Honzík, idol stovek dívek, stál na pódiu a jeho hlas naplňoval noční vzduch. Světla reflektorů se odrážela od jeho rozcuchaných vlasů, kytara v rukou se mu stala prodloužením duše. Byla to jeho noc. Fanoušci jásali, ale jedna dívka v davu se mu líbila víc než ostatní – Boženka. Její oči se leskly nadšením, její úsměv byl stejně opojný jako letní vítr.

Po koncertu, když se davy rozcházely, Boženka čekala na Honzíka u zákulisí. „Půjdeme na procházku?“ zašeptala tajemně. Honzík neodolal. Drželi se za ruce, když se noční les kolem nich uzavřel jako živoucí tunel. Šumění listů a vzdálené dozvuky hudby dodávaly jejich kroku zvláštní rytmus.

Najednou se Boženka zastavila. „Hned se vrátím,“ řekla a zmizela mezi stromy. Honzík čekal. Minuty ubíhaly, ale Boženka se nevracela. Zavolal na ni jménem, ale odpovědí mu bylo jen ticho. Něco v něm se sevřelo. Nechtěl ji tam nechat samotnou.

Vydal se ji hledat. Když procházel mezi stromy, jeho srdce bilo rychleji. Pak ji spatřil – stála u prastarého stromu, otočená k němu zády, nehybná.

„Boženko?“ oslovil ji opatrně. Žádná odpověď. Udělal pár kroků blíž. Její tělo se zachvělo. A pak, s pomalým, skřípavým pohybem, otočila hlavu. Oči měla prázdné, mrtvé. Ústa se jí pomalu rozevřela, odhalujíc nenormálně ostré zuby. Honzík ucouvl, ale bylo příliš pozdě.

Boženka se na něj vrhla s nelidskou rychlostí. Její prsty se mu zaryly do ramen, její chladný dech ovanul jeho tvář. Pokusil se vytrhnout, ale její síla byla nadlidská. A pak se zakousla. Ostré zuby se zabořily do jeho krku. Bolest byla krátká. Pak přišla temnota.

Ráno je našli na kraji lesa. Boženka stála tiše, její oči bez výrazu. Honzík vedle ní. Jeho kůže ztratila barvu, jeho pohyby byly trhané, ale jeho sluch… jeho sluch byl ostřejší než kdy dřív. Každý zvuk, každý šepot větru v korunách stromů vnímal s děsivou jasností. Už nebyl tím, kým býval. Byl něčím jiným.

A jakmile zaslechl první šustnutí v křoví, otočil se tím směrem. Lov začal.

Datováno: Nový věk / Čarorok: 988 / Cyklus: Cyklus Vzkříšení / Čaroden: 62